Jeden ze symbolů Vánoc – vánoční stromeček.

Stromek měl vždy obecně význam ochrany. V některých krajích se zavěšoval malý stromeček nad Štědrovečerní stůl hlavou dolů. Původ zdobení klasického vánočního stromku k nám přišel z Německa.

Zdobení vánočního stromu

Ke zdobení se dříve používaly ozdoby, které byly vyrobeny z běžně dostupných materiálů, které se daly najít ve stavení. Aby se stromek rozzářil, byly na něho přidávány svíčky. Další lesk dodaly stromečku skleněné vánoční ozdoby. Jejichž tradice je u nás hlavně v podkrkonoší.

Dalším ze symbolů – Jmelí

Je to stálozelená rostlina parazitující na větvích jehličnatých i listnatých stromů. Jmelí vytváří na stromě keříky o průměru okolo 1 metru. Pomocí svých kořínků je napojeno na vyživovací systém stromu a odebírá z něho vodu a živiny. Větvičky jmelí jsou zelené a probíhá v nich fotosyntéza. V úžlabinkách rostou na jmelí bobulky pomocí kterých se jmelí rozmnožuje. Prakticky stačí tuto bobulku vymáčknout na kůru stromu a máte “zaseto

Jmelí a Vánoce

Podle legend bylo kdysi jmelí stromem, ze kterého vyrobil Josef kolébku pro Ježíška. Za 33 let ho poté římané utnuli, aby z něho vyrobili kříž pro Ježíše. Strom  potom hanbou seschnul a už se vyskytuje jen v malých trsech a zahrnuje lidi okolo sebe dobrem.Věřilo se, že jmelí chrání před ohněm a zavěšovalo se nad dveře a do domů, aby také ochránilo před čarodějnicemi a zlými duchy.Podle Keltů zajišťuje jmelí plodnost a proto se pod ním často líbají páry.V lékařství se jmelí používá pro přípravky na snížení krevního tlaku.

Na Vánoce se používá jmelí živé zelené nebo obarvené do zlaté. Na začátek adventu byste měli spálit všechno staré suché jmelí a dát do domu nové!

A co takhle ryba?

Ryba byla tradičním symbolem křesťanství a postním jídlem, proto se při klášterech od středověku zakládaly rybníky. Pojídání ryb o vánočních svátcích je doloženo v 17. století, ale prostý lid tento zvyk moc nedodržoval. K tehdejší štědrovečerní hostině patřilo hlavně množství chodů symbolizující hojnost, byť šlo většinou o jídla velmi prostá: zelná polévka (hlavně na východní Moravě), houbový kuba, pučálka (naklíčený a opražený hrách), muzika, na Moravě zvaná chamula (kaše ze sušeného ovoce), vánočka, vinná klobása; v bohatších rodinách se na Vánoce jedli hlemýždi. Ryba byla často na stole zastoupena symbolicky pečivem ve tvaru ryby. Teprve ve 20. století se prosadil KAPR OBECNÝ jako jídlo, které běžně patří k těmto svátkům.

1.Házení střevícem na Štědrý den

Tento zvyk provádějí hlavně neprovdaná děvčata.

Na štědrý den se postaví čelem zad ke vchodovým dveřím a hodí za sebe střevíc.

Pokud směruje špička střevíce ven ze dveří, znamená to, že se dívka do roka vdá. Pokud tomu je naopak, zůstane ještě další rok svobodná.

2.Zlaté prasátko

Adventní období je časem půstu. Tento půst končí na Štědrý den po západu slunce. Všem, kteří alespoň na Štědrý den odolají masu  a  sladkostem se po západu slunce ukáže zlaté prasátko!

Zlaté prasátko se zjevuje na zdech nebo stropu světnice. Ale pozor neuvidí ho každý!

3.Pouštění ořechových lodiček

Budeme potřebovat několik vlašských ořechů, rozdělíme je napůl. Vnitřek vyjmeme a skořápky musí zůstat!Do každé poloviny skořápky zakápneme malou dortovou svíčku. Takovouto lodičku si vytvoří každý člen rodiny.

Nyní bude potřeba naplnit lavor s vodou. Všichni najednou vypustí svoje lodičky. Kterému vydrží lodička nejdéle hořet a nepotopí se, ten bude mít dlouhý a šťastný život.

Dále platí, že lodičky, které se drží u okraje lavoru budou pěkně doma a ty co jsou ve středu se vydají do světa.!

4.Lití olova

Ještě na začátku minulého století se tento zvyk dodržoval v každé domácnosti. Z důvodu nedostatku olova během světových válek tento zvyk upadl.Lití olova ukazovalo, co vás čeká v následujícím roce. Odlévalo se na štědrý den před nebo po večeři.

Postup lití olova:

Olovo nahříváme nad plamínkem svíčky v kovové naběračce, lžíci. Po rozžhavení cca za 5 min. nalijeme do nádoby se studenou vodou a asi po 2 – 3 min. vzniklý tvar vyndáme. Potom musíme zapojit fantazii a najít si ve vzniklém odlitku nějaký význam.

5.Krájení jablíčka

Jablíčko se dle tradice překrajuje na Štědrý večer. A pozor nevstáváme od Štědrovečerního stolu. Jablko nekrájíme klasickým řezem od stopky k bubáku, ale krájíme napříč.Pokud je jádřinec uprostřed ve tvaru hvězdy, znamená to pro celý rok štěstí a zdraví. Bude-li jádřinec ve tvaru křížku, znamená to příchod smrti. Bude-li jádřinec plný červů, znamená to nemoci a potíže.